Milé maminky - i ty nastávající a budoucí. Bohužel i já jsem se rozhodla, že svoje druhé dítě porodím v nemocnici" s vlídnou tváří". Týden jsem ztrávila na rizikovém oddělení. Můj gynekolog si myslel, že bude lépe, když bude hlídána váha miminka - první miminko přišlo na svět SC, protože vážilo pěkných 4400g.Za celý týden byl chlapeček zvážen pomocí ultrazvuku jen jednou. Na můj dotaz kolik už asi váží, mi bylo sděleno, že mi do toho celkem nic není. Porodit to nyní stejně musím.Byla jsem v mírném šoku. Moje zlatíčkko se narodilo po báječný 10 hodinách na sále, kde mi sestra dávala najevo, že porodní bolesti jem hraji, vždyť na monitorovacích papírech není naprosto vidět, že bych měla jakékoliv kontrakce. Stále jsem byla nucena ležet - naprosto jsem tuto polohu nepotřebovala a moje tělo volalo po chození." Ne mamino, my jsme tady odborníci, už jsme odrodili více dětí a víme co máte dělat." To nemluvím o samozřejmém nástřihu, trhání přirostlé placenty k děloze v místě jizvy po SC a jiných slastech. Moje zlatíčko vážilo 3600g a díky prosazenému - to musíte porodit normálně- mám již 4 roky velké urologické problémy a děkuji též za trpělivost svému manželovi při milování. Je dost obtížné. Přesto všechno toužím ještě po holčičce, ale věřte, že se v této nemocnici nenarodí. Přeji hodně sil a radosti z toho nejkrásnějšího co máme - našich dětí. Gábina