Podrobnosti už si nepamatuju. Ona hodně ublížila nejoblíbenější holce ze třídy, byla to má kamarádka, u toho prvního jsem byla. Takže se prostě spojila celá třída. Ze začátku jsme se s ní jen nikdo nebavil. Ona si šla stěžovat a pak se na to nabalily i jiné věci, protože učitelka to nezvládla. Dodnes jen cítím ten strašný pocit nespravedlnosti vůči té kamarádce. Ona totiž ještě ta holka byla oblíbenkyně té učitelky (zastupovala dlouhodobě naši třídní). Bohužel si už to moc nepamatuju. Teď už bych se tomu asi zasmála. Ale pokud by třeba nadřízený v práci reagoval tak jak tehdy učitelka, opět bych cítila velkou nespravedlnost. Prostě to nesnáším, mám s tím problém celý život. Bohužel spravedlnost neexistuje.
Šikana v naší třídě byla i ze strany kluků k jednomu klukovi. To bylo vyloženě jen kvůli němu :-(. To ale tehdy nikdo neřešil, vůbec se o tom nemluvilo. Jen vím, že právě ta kamarádka se ho zastávala, někdy se i poprala, po klucích jsme řvali. Ten kluk měl potom probémy i na učňáku a na vojně, během vojny se oběsil :-(.
Vůbec nezávidím učitelům, kteří to musí řešit, můžou ještě víc pokazit než pomoci. Na každé škole bych měl být nějaký dobrý psycholog.