mumie, já párkrát našim řekla: hele, mě se zase nelíbí, že ty děláš to TO. nebo - hele už mě ty tvoje výčitky unavujou, tak jestli nemáš nic dalšího, já půjdu. Dovtípili se. ale je pravda, že ty svoje pravdy, to mají nějakou nutkavou potřebu mineustále sdělovat. Ignoruju to a žiju jak se líbí mě a mému muži (a dětem). se sklenkou vína nebo panáčkem becherovky se mi to snáší o něco líp.
je ale pravda, že žiju takový "standartní život" - vnoučata jsem jim dodala, atd, takže ty hlavní body už mi neříkají (hlavně táta, máma bývala tolerantnější, ale teď na stará kolena jako by si to vyměnili). Např. co je ADHD můj otec pochopil asi po 4 letech a máma nikdy a pořád mi říkala - dej jim jednu na prdel a uvidíš, že si to budou pamatovat, apod. Teď už rezignovali