Ráda bych ti poradila, ale... .

Samozřejmě na to je popis málo obsáhlý, ale v kuži tvojí manželky bych se chovala asi úplně stejně, kdybych se dozvěděla, že se mi manžel zakoukal jinde.

Nezaujímám k tomu stanovisko, jaké je její chování, jestli adekvátní nebo né. Jen si naprosto dokážu sebe v tom představit.

...tak trochu truc, pocit že už nejsem ta první, že bych jí strašně chtěla být, jstli to má všechno smysl, proč už se nemilujeme tak jako dřív, kde jsem zklamala. Já bych se ještě asi i dost fixla na děti.

Nejsem v takové situaci a doufám, že ani nenastane, tak že ti neporadím, jak se s tím poprat. Já když se cítím ohrožená, tak taky kopu a přitom chci blízkost a cítit, že jsem ta jediná vyvolená, úžasná a nejlepší. ...není to asi shrumáž nejlepších vlastností, ale jsem taková a když je mi úzko, nemumím to v sobě potlačit. Když se mohu cítit sebevědomě, tedy s mužem v zádech, s jeho oporou a podporou jsem schopná být přímá a argumentovat s logikou, asertivní tváří i jistou noblesou.

jsem moc zvědavá, jstli dokážeš, asi ztracený sebevědomí, manželce navrátit.

Nevěrou to ale asi nebude