Ahoj, jsem majitelkou 10-letého Parson Russella. Prožila jsem s ním leccos včetně zdemolovaného bytu a dalších lahůdek, ale taky fantastické chvíle jako třeba letní tábory, kde ho milovalo všech 50 přítomných dětí, které se s tímhle mírumilovným a až nečekaně trpělivým tvorem učily, jak se chovat ke psům, prožili jsme úžasné výlety a dovolené (včetně těch u moře), seznámili jsme se se spoustou báječných lidí a jejich hafanů.
Upřímně musím řict, že tohoto pejska bych žádnému zájemci o psa s čistým svědomím nedoporučila - těch starostí je opravdu hromada. Pejsek byl do svého věku 7 let opravdové nezničitelné "turbo" (teď, jako starší důstojný pán, se chová už cca. 3 roky jako průměrný běžný hyperaktivní pes) - třeba výše zmiňovaných 50 dětí na táboře dokáže svým elánem zaměstnat opravdu spolehlivě. Na cvičáku poslušnosti jsme byli vždy mezi nejhoršími (pes si cviky vykládá po svém a přináší do cvičení mnoho inovací, které jsou někdy minimálně neočekávané), z výcviku agility jsme se odhlásili poté, co došly nové překážky (pejsek stále očekává něco nového k objevování a okoukané ho jednoduše netěší).
No, teď jsem se dost rozepsala, tak se omlouvám. Pokud bys měla zájem o nějaké konkrétní info, stačí se ozvat, ráda napíši. Lampion911