Ahoj maminy,možná se potřebuju jen "vykecat"... mám nějaké depky...
Máme tříletého syna, kterého denně uspáváme,snažím se ho vychovávat hlavně vysvětlováním (ale na zadek už párkrát taky dostal), řešit vše hlavně v klidu.Občas mi tedy taky bouchly nervy, ale teď mi bouchají každý den několikrát. A také máme měsíční miminko.Do toho jsem měla rizikové těhu (ležet), takže tříleťáka hlídaly skoro cekou dobu babičky.Taky ho hlídaly teď ty čtyři týdny, co máme mimi...No a teď zjišťuji, že mi vadí, že starší je vlastně lenoch - nechá se krmit, nechá se svlékat i oblékat (uznávám, že je to moje chyba, nechtěla jsem ho buzerovat, když babičky na něj byly tak hodné a já ho pak nutila dělat věci, které nechce,tak jsem to neřešila).A teď to nezvládám. Uspávat každé dítě źvlášť, krmit, strojit... Je to pro něho šok, když celou dobu nic a teď po něm s manžou chceme, aby vše uměl (resp. se aspoň snažil). Ale on prostě nechce.Do toho je hrozný vztekloun (má opravdu výdrž), snažím se být v klidu, ale nakonec mi stejnak ujedou nervy a nadávám, křičím, jednu mu plácnu ... Teď jsem ho uspávala hodinu a půl (jinak se posl. měsíc střídáme s manželem(dřív chtěl vyloženě jen mě),ale každý večer není doma, tak jsem si to chtěla zkusit sama a bylo tam i mimino, protože se vzbudilo) a nakonec mi taky ujely nervy a křičela, ať už konečně spí.Nakonec brečel a nechal si zavolat tatínka.Bojím se, že mě přestává mít rád a bude ze mě mít hrůzu (už minule na procházce mě nechtěl držet za ruku a dal ji jen babičce, mě nechtěl). Snažím se s ním jinak hodně mazlit a hrát si s ním a dávat mu najevo, že ho mám ráda, ale někdy to prostě nezvádnu a jsem fakt zlá
Asi nebudu sedět u pc, tak si vaše názory přečtu až ráno.... díky....