Ze začátku, když přijde nové mimi do rodiny je to vždycky těžší. Bez ohledu na to jak se chová starší sourozenec. Chvíli to trvá, než si mimi najede na takový pravidelný rytmus, kdy bude spát, a kdy vzhůru, kdy bude kojení. Tím pádem ty už tak nějak budeš pak dopředu vědět, že bude čas, kojení a můžeš si to za včasu zorganizovat. Aby se sarší zklidnil, šel třeba v klidu koukat na pohádku, než ty obstaráš mmčo. Ono se to podá uvidíš. Já jsem sice měla staršího naučeného, byl samostatný, vše zvládal sám, jednak proto, že šel v září do školky a já zrovna byla v porodnici ale hlavně jsem věděla, že to bude potřeba i kdyby do školky nechodil. Ale i tak to bylo náročný. Hlavně než se utvořil ten pravidelný režim. A problém, že my spíme v obyváku a děti mají pokojík a tam jsem měla danou postýlku, hned jak jsme přišly z porodnice. Takže byl problém přes den ze začátku, když mimčo víc spí, že si kluk nemohl tolik hrát, vzal si vždycky pár hraček do obýváku. A hlavně malá má od narození strašně lehké spaní. Větší rámus a je hned vzhůru. V kočárku mi spát nechtěla, dožadovala se postýlky, chtěla být pořád na ruce, trpěl na prdíky. S malou jsem měla všechy miminkovský problémy co jsem u kluka neměla. Ten byl plneý pohodář, vůbec jsem nezaregistrovala, že mu rostou zoubky, vystačil si sám, pouze si řekl o mléko, jinak mě vůbec nepotřeboval.