Tohle je etický problém už strašně dlouho. My jako křesťané přijímáme dítě z Boží ruky a to dítě je pro nás dítě početím, i když je to jen pár buněk. Nicméně jsem byla v situaci, kdy moje nevěřící kamarádka, bylo jí 25 let a měla funkční vztah, se prostě rozhodla, proti vůli jejího přítele i rodičů na obou stranách, že si miminko nenechá, v té době bydlela zrovna u mně, já jsem jí řekla, že mi to nepřipadá jako dobrý nápad, vysvětlila jsem jí svůj postoj, ale víc jsem toho udělat nemohla , jen jsme se za ní modlili, na potrat šla, ten vztah jí vydržel a do dvou let, přestože tvrdila, že děti nikdy nechce, plánovaně otěhotněla a porodila holčičku, byla strašně šťastná . Ztratila jsem s ní kontakt, tak nevím, jestli toho potratu někdy litovala, doufám, že ne.
Nikoho nemůžeš nutit, aby si svoje dítě nechal.