Ani já a ani manžel, byli jsme taková parta co chodila pravidelně pařit, hodně jsme se kamarádily a jendou jsme byli sami 2 a ještě jeden známý si jen tak odpoledne sednout na pivko. A manžel si šel pustit písničku a ten známý mi povídá, hele proč vy vlastně spolu nechodíte, vždyť se dost kamarádíte, a hodíte se k sobě a takový ty řeči. Já mu na to řekla že vlastně ani nevím, nedokázala jsem mu říct nějaký pádný důvod proč vlastně spolu nechodíme, spíš jsem mu naznačila že nechci být ta první, co kdyby neměl zájem pak se následně na to samé zeptal mého manžela když jsem si šla odksočit a on mu v podstatě řekl to samé, co já že nechce být ten první, když jsem se vrátila ke stolu tak jsem z pohledu poznala, že se ho na to ptal jako mě. A udělal to nejlepší co mohl najendou se musel vytratit, a tak nějak slovo dalo slovo, že to spolu skusit můžeme, že nemáme co ztratit, oba jsme byli momentálně sami. Ajoáus z toho 2 super děti.