Pokud bych potřebovala tenké plátky - pro mě, pro děti, tak bych si patku nevzala. Řeknu jí, že jako zákazník si můžu vybrat, co chci a co ne. Kdyby měla řeči furt, jdu jinam. Dneska to není problém ve městě. Pokud bych plánovala, že to bude na kostičky, třeba do fleků nebo do frbrambor, tak si to vezmu.

Ovšem u nás na vsi, tam bych se zachovala zbaběle. Tam bych si to vzala v každém případě. Vím, že se tam ten obchod drží zuby nehty a jsem ráda, že tam je.

Předem nakrájené mi nevadí, pokud se to tam točí. Je-li to oschlé, nevezmu to.

Co mi ale vadí hodně, je situace, kdy je fronta lidí, za pultem jsou dvě prodavačky, ale jen jedna obsluhuje. Druhá rovná cedulky a krájí salám tam, kde už je ho nakrájenýho kilo. To se neudržím a řeknu tý obsluhující prodavačce, jestli by jí kolegyně nemohla pomoct, když je tam fronta. Specialisti jsou na tohle supermarkety s pultovym prodejem.

A druhá věc mi vadí hodně - zeptám se, zda je uzenina pálivá a dozvím se "Jé, to já nevím, já to nejím." Nebo kupuju hrnek, zeptám se prodavačky, zda je možné ho dát do myčky a ona mi sdělí, že neví, že ona myčku nemá, ale že to není tak moc práce umejt jeden hrnek v ruce.