Mino, jistě, mluvíš o ideálu. Jako pravidelný výchovný prostředek je řev neakceptovatelný a neúčinný, na tom se shodneme. Ale že by dítěti nějak zásadně uškodilo, když se rodič neudrží občas, ve vypjaté situaci, to si nemyslím. A to tedy nepíšu jen proto, že bych si chtěla omluvit své vlastní úlety, ale myslím si, že dítě opravdu klidně může poznat, že rodič je také jenom člověk s nějakými emocemi, a že nevydrží a nezvládne úplně všechno. Samozřejmě je fajn, když to pak rodič dítěti třeba v klidu vysvětlí - ano, křičel jsem, protože jsem měl vztek/strach/nevěděl jsem si rady ... atd.. Tak prostě lidé někdy reagují.