madelaine, co s tím... nevím.
Ale napadá mě, že by třeba řešením mohlo být cosi, co fungovalo zhruba do konce 19.stol.
Totiž, jakási společná zodpovědnost za společného chudého, lehce problematického člověka (občas též chudého duchem, že) v rámci obce.
takřka každá obec měla svého "bezdomovce" v obecní pastoušce/pazderně ..atd.,(krajový název různý, ale jistě chápeš, co myslím)

A tak nějak ne přímo osobně, ale v rámci komunity natolik malé, že nebylo možné nepomoc skrýt za anonymitu davu, se obec o svého "bezdomovce" postarala.

A tím mu poskytla nejen pomoc materiální, ale i psychologickou, totiž vědomí, že někam patří, do nějaké komunity, že není z komunity vyobcován.

Ale samozřejmě nevím, nakolik by to bylo realizovatelné.
Na venkově možná? Ale ve městě, kde jsou bezdomovci mnohem více, asi těžko.