Já jsem vždycky chtěla, aby se dcera naučila samostatnosti. Tak nějak nenápadně jsem jí vedla k tomu, aby si spoustu věcí zařizovala sama. Takže už tak zhruba od deseti let si byla schopná sama zaplatit obědy(pochopitelně, že peníze jsem jí dala), najít si kroužek, který se jí líbí, zjistit si kolik se za něj platí, jak se tam dostane a jak zpátky. Od 14 let si sama zařizovala brigády, řidičák na motorku, atd.
Nikdy jsem neusilovala o nějaké dovednosti. To jsem nechávala na ní. Nemá hudební sluch a žádný nástroj jí nikdy nelákal. Ale miluje malování, keramiku, sochaření, tak chodila do ZUŠ, ale vybrala si to sama.
Mě připadá nejdůležitější, aby byla samostatná a tím pádem i zodpovědná. Myslím si, že pro život je to mnohem důležitější, než umět hrát na 5 hudebních nástrojů. Ale kdyby chtěla, tak ať si na ně klidně hraje. Podpořím jí. Ale nikdy jsem jí do ničeho nenutila. Dneska je jí 18 let a myslím si, že jsem udělala dobře. Vím, že kdyby se nám něco stalo, tak je schopná se sama o sebe postarat.