Protože o Bohu jako otci nebylo pochyb

Matouš 27 SNC (Slovo na cestu)

45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.

46Pak Ježíš hlasitě zvolal: "Eli, Eli, lama sabachtani?", což znamená "Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?`

47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.

48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.

49Ostatní ho okřikovali: "Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!"

50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.

51V tom okamžiku se v chrámě roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly

52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.

54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všecko, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: "On to byl opravdu Boží Syn!"