Přidat odpověď
Už jsem se k tomu vyjádřila, ale jak tak pročítám tu debatu, napadá mě ještě jedna věc: Jak snadná je pro někoho představa se miminka zbavit, jako by to bylo obnošené staré oblečení nebo jogurt s prošlou zárukou. Trochu mě děsí,jakou moc má člověk v rukou, naprosto beztrestně rozhodovat o cizím životě. Kdyby šlo o nějaké existenční důvody, zdravotní komplikace, velká rizika, tak neřeknu....ale jen tak? Že se mi nechce? Že se necítím? Jéje, já mám chřipku jak prase a vůbec jsem se necítila na to, dneska vstát, postarat se dětem o hygienu,vařit. Ale mám děti, mám děti nechat umřít hlady? Že se necítím? (Teď samo přeháním, hladem by za jeden den neumřely :-D) Jednou jsem si je pořídila, tak je to má zodpovědnost. Jednou se ta slečna nedostatečně před početím chránila, tak je to prostě zodpovědnost. Trochu by mě zajímalo, kolik z těch lidí, kteří jdou bezdůvodně na potrat, by vzalo kudlu a podřízlo doma psa jen proto, že se necítí na to, starat se o něj...Navíc pokud by miminko opravdu nechtěla, jsou i jiné možnosti, než jít na potrat.
Předchozí