Byla jsem v podobne situaci, ale byla jsem mladsi a navic s pritelem jsme tehdy byli jen 3 mesice, takze budoucnost s nim byla nejista. Nakonec jsem si dite nechala, protoze jsem nedokazala jit na potrat a vedela jsem, ze bych si to neodpustila, navic vztah s pritelem by tim padem taky skoncil. Dnes mame skoro triletou holcicku. Dodnes citim, ze jsem nebyla na materstvi pripravena (tim padem mam pocit, ze nejsem ani nejaka extra dobra matka
![~;)](/g/s/2.gif)
), ale beru to tak, ze to byl osud a co se stalo se stalo a zachovala jsem se nejlip, jak to slo. A malou samozrejme moc milujeme