Nechat. Já taky dlouho dítě nechtěla (ještě ve 30 jsem říkala, tak za 3 roky), ale věděla jsem, že kdyby se stalo, tak bych si ho nechala. Nechala bych to osudu, ono to taky dopadnout nemusí, jestli to tak nemá být. Stejně jsem přesvědčená, že až poprvé uvidí na ultrazvuku tlukoucí srdíčko, zamiluje se do něj. Ať si je jistá, že bude strááášně šťastná, dítěti určitě nebude "neplánovanost" vyčítat, bude ho milovat, z toho bych strach opravdu neměla.