Já praktikující katolík nejsem, nenašla jsem k tomuhle typu Boha nikdy cestu, i když na něco "vyššího" věřím. Moje tchyně ale katolička je, a musím říct, že takhle nějak bych si skutečného křesťana představovala - je to stará paní, ale angažuje se pořád pro ostatní, hodně dělá v charitě, a to tak, že na konkrétní úrovni a často jen pomáhá, bez nějakého oficiálního zastřešení. U ní cítím, že toho Ježíše v sobě nebo vedle sebe má.
Na druhou stranu mám i jedny příbuzné, velké katolíky, věčně v kostele, modlitby před jídlem a tak, a ani s jedním z nich bych se na jedno lano neuvázala, jak se říká.
Takže ono je to spíš případ od případu než náboženství/nenáboženství.