"...proč umírají děti? čím ty se provinily? proč umírají dětem rodiče? čím se ty děti provinily? proč je tolik dětí opuštěných, rodí se nechtěné..."


V jedné rodině měli postižené dítě. To dítě v sedmi letech zemřelo. Jeho otce potkal nějaký známý a ptal se: „Jaký je to Bůh, kterého uctíváš? Dal ti postižené dítě a po sedmi letech to dítě zemřelo.“ Otec odpověděl: „V Boží mysli bylo dítě. To dítě bylo postižené a mělo žít na zemi pouze sedm let. Bůh hledal, komu by to dítě mohl svěřit. Mě shledal jako spolehlivého, zodpovědného, mě to dítě svěřil. A já jsem ho přijal oběma rukama.