Hanko ja mam pocit, ze moje holky nehonim. Jak je neco prestane bavit, tak s tou aktivitou chtej seknout a ja vetsinou pozaduju aby dodelaly do konce skolni rok a pak muzou menit. Jedinou vyjimkou bylo asi Simoncino piano, taky uz se ji nechtelo chodit, ale preklenulo se to a ted je rada a zase ji bavi. S Ninou jsme "nepreklenuly" NIC. Se vsim prastila ac byla v mnoha vecech dobra. Ted ji ale konecne zacalo NECO bavit - kosikova a plavani, tak snad ji to vydrzi. Kazdej ma jinou povahu, Nina se nerada do veci nuti, ale kdyz ji neco bavi, da tomu maximum... Tak doufam, ze nasla...

Me je tu tech decek celkem lito, ze jsou ve skole az do tri, pak ukoly a na aktivity moc casu ani energie nezbyva. Tady vysla knizka o "Tygri matce" (neznam presne jmeno), ale je to o asijske matce, ktera sve deti do hodne veci nuti, hodne je cepuje, deti myslim opravdu drou aby vynikaly... tak se tu rozvirila debata o tom, co je dobre. Ja nevim. Taky nechci, aby holky promarnily sve nadani nebo sance... ale ja prose nejsem ten spravnej tip na to byt "tygri matka"... Snad toho jednou nebudu (nebo deti nebudou) litovat...

Jak dopadla ta soutez na fletnu?

jeste se pochlubim - koupili jsme novy auto. Dedecek si sve veze na Floridu (jede tam prodavat obrazky) a jedno stare (22 let) jsme dali nejake organizaci - dedecek ho ridil spoustu let, dostal ho jako darek od charity jako uprchlik (uz tehdy stare a ojete)... Takze jsme se konecne rozloucili s uprchlickou fazi a koupili nove - malou Hondu Civic. Zatim jsem nadsena. Holky kupodivu na to jak nerady jezdi v aute taky...

Mejte se fajn a ozvete se