To je těžko, člověk většinou nemůže mít všechno...ROzhodně bych nebrala v potaz argument, co na to lidi. Lidem do toho nic není. A i když TI na nározu maminky záleží, v tomhle by ses měla rozhodnout spíš podle sebe, je to Tvůj život, tohle konkrétně s maminkou nijak nesouvisí.Jestli se s tím smíří těžko říct, ale podle toho by ses asi neměla rozhodovat. Já jsem se dlouho řídila jen radami maminky,když jsem si pak našla partnera, na několik let jsem byla vyloučena z naší rodiny, nikdo se se mnou nestýkal, najednou jsem byla nevděčná. Maminky si zkrátka někdy myslí, že vědí některé věci líp (a asi to tak ve spoustě věcí i je, prostě mají víc životních zkušeností) a chtějí své děti uchránit před životními kopanci. Jenže si neuvědomují, že člověk si něco musí prožít sám, mít vlastní zkušenost. Snaží se dětem řídit život, mají o ně takový strach, že jim nedokážou dát svobodu a často to vede k velkým sporům.

Určitě si vyslechni maminčiny rady a zkus se nad nimi zamyslet. Zkus pouvažovat, jestli pro tebe má cenu začínat ten vztah, uvažuj o tom i z pohledu, že byste spolu měli být až do smrti, jestli by ti takový věkový rozdíl později nevadil.TO by pak asi nemělo cenu do toho vztahu investovat. Zkrátka zkus to obrátit ze všech hledisek.Ale nerozhodovala bych se pro některou variantu jen proto, že by tě maminka kvůli tvému rozhodnutí měla zavrhnout, v extrému by se mohlo stát, že by se jí nelíbil žádný a najednou by to bylo čtyřicet