Přidat odpověď
Bohužel nic moc
Mám sourozence starší - jeden o 16 let, druhý o 12 let. Ten starší mi bohužel vždy dělal tátu, takže myslím že proto jsou ty vztahy na nic - mám i vlastního tátu, a hlavně jeho druhá manželka se nám vždy snažila organizovat život - co nebylo podle ní, bylo špatně, takže se teď vlastně nevídáme vůbec - a to bydlíme 5km od sebe.
Druhý bratr je pro změnu úplně jiný - tichý, samotář, takže tam to taky nikdy nefungovalo. Máme obdobně staré děti, bydlíme ale každý jinde, takže se taky vlastně vůbec nevídáme.
Mrzí mě to ale a závidím těm, které mají vztahy dobré - taky bych chtěla mít sourozence, který by byl pro mě i kamarád. No bohužel ale
Předchozí