Prosím o Vaše názory a zkušenosti v následující situaci:

Máme čtyřletou dceru a bydlíme v jednom bytě společně s manželovými rodiči, kteří vlastní psa - rok a půl starou čubu Jack Russel teriéra (snad jsem to napsala dobře ).
O psa se výhradně a kompletně starají tchánovci. Pes se volně pohybuje po bytě, ale nechodí k nám do pokoje, kam si zavíráme.

Při setkání se mnou a manželem pes nijak nereaguje, problém je, když se setká s naší dcerou. Okamžitě na ní začne vrčet, štěkat a útočit na ni. Když se to stalo poprvé, byla jsem zcela v šoku a automaticky jsem vzala dceru do náruče. .. nicméně názor tchánovců je ten, že "by přece nekousnul" nebo "tak malej pes nemůže ani zkousnout", apod.
Podle mě pes žárlí na naši dceru, protože se tak děje, jen když jde dcera za babičkou, osloví ji, zavolá na ní - pes je totiž u nich na prvním místě, leze po stole, žere s nimi z talíře.. a podle mě nesnese, když se pozornost věnuje někomu jinému.
Zkoušela jsem to s nimi probrat, podle nich jsem hysterka, která nemá ráda psy a vše zveličuji.

Nerada bych se dočkala toho, že by dceru pes napadl, pokousal či jinak.. protože ona má zvířata moc ráda, nikdy tomuto psu neublížila a naopak se snaží navázat kontakt a útočná reakce na ní zatím nezanechala žádné negativní následky.

Poradíte? Začínám být bezradná. omlouvám se za román, snažila jsem se co nejvíc nastínit naši situaci.