Přidat odpověď
Sjuu, já to tak vnitřně trochu vím, často jsem se snažila si přestavit, že by to bylo naopak. Na druhou stranu abych nebyla "nenáviděná" by mi tedy zbývalo nemít děti, nebo zmizet z povrchu zemského .... chápeš, já tu řeším to, že já jsem o ni OPRAVDU HODNĚ STÁLA, o dobré vztahy, o rodinu, o to aby naše děti se společně znaly, měli tetu strejdu, bratránky, sestřenky ... a ani po tom, co už dítě mají, tak to prostě nejde, už je ta nenávist nebo co to je hodně pod kůží, třeba by mě neměla ráda i tak, i kdyby mohli mít děti přirozeně, kdo ví.... jen mě to prostě pořád trápí.
Někdo to tu už psal, život běží hrozně rychle a čas se nedá zastavit. Moc ti přeju, aby sis to mohla v sobě brzy vnitřně urovnat, nechat si svojí vnitřní malou naději, ale zároveň - jak už jsem tu psala - vydat se tou jinou neplánovanou cestou, těžší, delší, složitější, ale se šťastným koncem
Předchozí