Tak děti zatím nemáme, ale už bychom chtěli. Příjmení nám ovšem zůstane každému vlastní, nebudeme mít společné.

Co se té svatby týká, mám trochu strach z reakcí okolí. Bydlíme na vesnici, znáte to, tady se všechno hrozně kritizuje. Mně to teda ani nevadí, neberu si to k srdci, navíc se budeme brzo stěhovat, takže co je mi po lidech, ale bydlí tu taky mamka, té to dají sežrat (ona si to bere hodně). Ale zase si říkám, že veřejnou svatbu prostě nechci, vždycky jsem snila o tajné a stejně nemáme vůbec peníze.

Manželovi rodiče budou remcat tak jako tak, tchýně je taková velkohospodářka a přítel je její nejstarší syn, tak by ho ráda hrdě vedla k oltáři. Ale já bych to nepřežila - svatbu v bílých šatech a nějaké hosty, fotograf a podobně, nic pro mě!