Znám 2 kamarádky které měli tajnou svatbu, obě už druhou a už se společnými dětmi...reakce okolí v pohodě, že to čekali.
Já vdaná nejsem, žijeme spolu jen tak...na svatbě jsem byla 2x, jednou kamarádce- velká svatba a velké pomluvy veškerého přibuzenstva včetně ženicha a nevěsty, pak se ženil mladší brácha....Naši z toho na mrtvici, bylo to sice jen v malém rodinném kruhu ale dodnes slyším mámu co jí to stálo peněz a jak se jí ta svatba ani moc nelíbila...
U mně si plánovala, jak jediná dcera bude mít nádherné bílé šaty..to prý už nesmím, když mám děti ale celé roky jsem jí říkala, že bych si nikdy takové šaty neoblíkla, necítila bych se v tom a opravdu nesnesu být středem pozornosti...měla bych takový nervy, že by můj svatební den byla pro mě černá můra.
Jestli se někdy vdám, tak jen tajně a formálně se svědky, oznámíme to potom a pouze pro kamarády ( zůstalo jich opravdu pár) by se udělala někdy potom oslava...a co lidi, to je mi fakt fuk. pomlouvají pořád i když nic neděláš tak aby aspoň měli konečně důvod. žijeme taky na vesnici a spousta lidí a příbuzných nemůže vystát že děti mají jiné příjmení než já ( po otci samozřejmě), tak jen s klidem oznamuji, že mám přes 32let jiné příjmení než moje matka taky protože se rozvedla a znovu vdala