Přidat odpověď
Měli jsme opravdu tajnou, tajňáckou svatbu, kdy nikdo nevěděl nic. Mým rodičům jsme to jeli říct hned ten den večer a byli spolu šťastni. Říct to jeho rodičům, kvůli jejichž nenávisti byla svatba tajná, jsme se odhodlávali několik týdnů. Jejich reakce byla tak strašná, že mi ještě teď leze mráz po zádech. Proto jsem moc ráda, že jsme to tak udělali, všechno by zničili.
Moje okolí často vyjadřuje pochyby, jestli někdy, časem, nebudu litovat. Z toho předpokládám, že mnoho žen by taková svatba neuspokojila. To je jistě dobře uvážit. Já mám ráda tajné, skryté a intimní věci a děsí mě nějaké maškarády, takže mě ta vzpomínka těší i z jiných důvodů, než že jsme unikli teroru.
Předchozí