Jinak, přesně jak píše Lipoo - mám stejný názor. Radši ať mě to někde klepne a je pokoj než být nesoběstačná a být odkázaná na druhé, fakt že jo. Já vím, že to zní asi všelijak, ale taky to tak vidím.

DOJANKO - to je smutný s tím strejdou. Právě že jsem si zase uvědomila, že mému taťkovi teď bude taky 84 let, sám se obstará, všechno a snaží se pořád každý den jít buď na zahradu nebo do města, myslí mu to pořád. Je samozřejmě pomalejší, ale samostatný je, tak díkybohu aspoň za to.....hlavně že je právě po té hygienické stránce ještě OK.

Tady v Brně je těch "lepších" domů pro seniory několik, zrovna máme jeden hned blízko nás - bývala tam nějaká velká zahrada kdysi dávno a potom z nějaké evropské dotace se tam postavil Dům důstojného stáří - je to takové pomíchané, vyloženě i byty pro manžele a i péče o úplně nepohyblivé lidi. Co jsem slyšela, tak ještě dávno před tím, než to bylo dostavěné a před kolaudací, byla už všechna místa úplně rozebraná a obsazená, takový velký byl o to zájem.....