ssjc Slovník spisovného jazyka českého

roditi
ned. (3. mn. -í, trp. -zen)

1. (~; koho, co) přivádět na svět, plodit (děti, mláďata): dnes ženy rodí většinou v ústavech; r. těžce, bezbolestně; r. samé chlapce; velryba rodí živá mláďata; přen. kniž. (koho, co) dávat někomu, něčemu vznik; tvořit, plodit 4: rázné doby rodí rázné muže (Lum.); pohoda, která rodí besedy a vyprávění (Fuč.)

2. slang. (koho, 4. p.) vést porod, pomáhat při porodu: nám rodil (primář) kluka (K. Čap.)

3. (o rostlinách, o živné půdě) nést plody, dávat úrodu; plodit 1, 3; (co) nést jako úrodu: některá jabloň rodí rok co rok; špatně ošetřovaná půda nerodí; - pole rodila jen pýr (Heyd.); --- roditi se ned.

1. přicházet na svět: rodí se víc děvčat než chlapců; (housátka) se začnou r. (Něm.) líhnout; s takovým nadáním se člověk už rodí; přen. kniž. vznikat: z tmy rodí se světlo; na konci roku se rodí nová předsevzetí; rodí se nový svět (Z. Nej.)

2. (o rostlinách) dobře růst; dařit se 2: u Mělníka se rodí dobrá réva (o) předp. na- se, ob-, ob- se, od-, od- se, po-, pře- se, při- se, u-, u- se, v- se, z-, z- se, za-; --> nás. rodívati, rodívati se (o) bez předp