Moniko - já neříkám, že je Ti jedno, jak se cítí ten druhý chlapec. Chápu i Tebe - proč bys měla ukázat na svého syna jako agresora. Chápu Tě a věřím, že mu věříš.
Samozřejmě jsi taky nebyla doma u toho spolužáka, když se rodičům svěřil - proč to řekl, co tomu předcházelo apod.
Udělala jsi, co jsi mohla /dle mého/ - učitelka to ví, rodičům toho chlapce jsi řekla, že jste si promluvili a nejste si ničeho vědomi, se synem jsi mluvila.
Teď se uvidí - buď to byla pitomina a vyřeší se to samo a nebo to bude chtít péči odborníka - což ovšem dle mého by měla být iniciativa těch druhých rodičů.
Každopádně ten druhý chlapec bude doma pod drobnohledem a nezaškodilo by vyzvědět od syna víc o dění ve třídě. Ovšem když to beru podle mých dětí - věc absolutně nemožná, řeknou, co chtějí a kdy chtějí, jak se budu ptát, neřeknou vůbec nic.