Petkkoo, je mi to moc líto, jen............já tohle mám jinak a zlobím se na sebe, že jsem se nezajímala o ten "plod s VVV neslučitelnou se životem", že jsem mu nedala šanci ani na těch několik týdnů, nebo měsíců navíc, že jsem ho neporodila někde tak, abych se mohla rozloučit a oplakat ho. Byla jsem "rozumná matka".
Nic, jen to píšu, mám vztek sama na sebe, že jsem podlehla bludu.

Smrt je bohužel nedílnou součástí našeho života a bohužel i smrt dítěte, přeju všem, které, když už je to potká, aby to bylo prostě jen "zlé řízení osudu", bez podsouvání viny, jak z okolí, tak i sobě. Přeju brzké uzdravení na duši a tak trochu za ně prosím, aby smrt dítěte bez znalosti okolností nebyla jen pouhou záminkou k osočení těch, kdo jinak smýšlejí.