Jedůfko hezky popsané,zkusím to pro Ivu porovnat.

"- neustálé doplňující otázky k věci, dokud není absolutně konkrétně popsáno, jinak úkol nepochopí, prostě mu samo nedocvakne (lepší se věkem)"

Ano,u nás to samé,více úkolů je dobré zadávat postupně,jinak se v tom ztratí

"- musí v každé větě znát význam každého slova, jinak mu ta věta a celý text nedává smysl a je z toho nešťastný. Nechápe abstraktní pojmy, ale když mu je jednou vysvětlíš, zapamatuje si, co to znamená."

Taky podepisuju,ale bohužel třeba syn abstraktní slova nepříjmá,takže si je ani nesnaží zapamatovat a práci s nimi odmítá.Ironie,zveličování nechápe a reaguje na to negativně.Nepochopí proč někdo říká něco co tak není.Sám si přitom dokáže dobře vymýšlet,ale on té lži uvěří,je to složité.


"- výše popsaná vlastnost mu nedá přestat, dokud se všechno nedozví. Jako menšímu jsem mu nemohla číst výpravné knihy a dodnes je nečte ani sám, protože z věčného zasekávání na detailech se není schopen nikam dobrat"

Knihy vůbec,maximálně si nechá číst ode mě.Sám čte pouze komiksy.

"- na druhou stranu jako typický vědec bude tak dlouho zjišťovat a pracovat na tématu, až to dodělá, i když to trvá třeba několik týdnů a je těžké ho od práce odtrhnout"

Má to stejně,bohužel se jeho zájmy netýkají nikdy školy.Myslím,že kariera vědce mu nehrozí.


"- má velkou slovní zásobu, má obrovskou paměť"

Taky,ale bohužel nezná význam některých slov,které používá,takže vytváří někdy dost úsměvné věty.Ovšem s výrazem profesora češtiny

"- neumí si sám poradit v nových situacích, pořád se chodí radit a ptát. Díky vysoké inteligenci se ale nové situace naučí a od té doby je bude používat."

Tak to je stejné,ale a to se odráží ve všech rozdílech mezi Tvým a mým synem,můj syn nemá nadprůměrnou inteligenci,jen průměrnou,navíc bez motivace se učit co sám nechce(je dost tvrdohlavý).Problém třeba je,že když se ocitne v kolektivu a sám vidí,že on jediný se chová jinak,klidně si t z toho vezme jen to,že všichni jsou divní,jen on normální,vůbec ho to nevykolejí.