Toho jsem se bála, že na nás skočí. Já o potkanech dost vím, fascinují mně, zhruba před patnácti lety se říkalo, že každý Pražák má svého vlastního potkana, kolik jich je dneska nevím, ale já jsem tehdy chtěla mít toho svého doma (laboratorního), naši se šprajcli, takže jsem si pak pořizovala morče. Ale toho divokého jsem se fakt děsila, že by mohl zaútočit, pokoušel se vyskočit na dveře od špajzu, když ho manžel naháněl, bylo to dost děsivý, syn se rozbrečel a musel jít jinam. U tohohle bych ale řekla, že ho spíš odněkud vypláchla voda, jak to tady všechno taje a že si hledal nový úkryt. Jen se právě bojím, aby to nebyl průzkumník a nepřivedl nám sem nějaké celé hejno.