Z tvého příspěvků vyznívá, že ti manžel vyčítá lítost.. To mi hlava nebere! Snad ty budeš v nemocnici, ty jsi to mimi nosila, ty máš ztrátu jak fyzickou, tak psychickou (tu má on také), tak hormonální (tu on nemá určitě a proto by tě měl podpořit). Muži to berou jinak, ale můj manžel me tedy nechal plakat, litovat se, rozčilovat, řešit. Držel me v náručí, když tu byl. Časem to prebolelo ale já to měla jednodušší fyzicky i psychicky. Každopádně projít si tou fází je potřeba. Jinak to v tobě zůstane moc živě. Měla bys mu vysvětlit že je to nutný předpoklad pro úplné vyrovnání se situaci. Plac, lituj se, povídej o tom.