"očař už minule na mě koukal jak na blázna proč tam jdem, když nešilhá"

Jsi si jistá, že je to dobrý očař? To by snad musel vědět, že v předškolním věku je stokrát lepší přijít zbytečně než něco zanedbat, pak už je pozdě

Asi před půl rokem jsme se se synem (tehdy 3 a půl) ocitli v podobné situaci - na to, že asi šilhá, nás upozornily učitelky ze školky. PLDD mi dala doporučení na oční, našla jsem si dobrou oční, takže na vyšetření jsme čekali 2 a půl měsíce, prý to bude vyšetření na hodinu a půl (tím myslela čistého času, s přestávkama v čekárně jsme tam strávili celé dopoledne). Po důkladném vyšetření mu zjistila slabý astigmatismus a že spíš nešilhá (pseudostrabismus - široký kořen nosu), ale že je třeba to ještě přeměřit a zkontrolovat, kontrola za měsíc. A za měsíc došla k závěru, že přece jen šilhá! Máme každý den cvičit - posilovat ty sbíhavé oční svaly, další kontrola za 3 měsíce, pořád váhá, zda mu dá brýle. Takže cvičíme a při tom se mi zdá, že šilhá čím dál víc (je to patrné hlavně při tom cvičení). Začínám mít pocit, že ty 2 měsíce, co nás čekají do kontroly, jsou moc dlouhá doba, a jakkoliv jsem si na začátku říkala, že to snad na brýle nebude, teď si říkám, že by je měl dostat co nejdřív.

Rok je ještě mnohem delší doba. Naše (podle referencí velmi dobrá, a i já mám ten dojem) oční lékařka změnila diagnózu z "pravděpodobně nešilhá" na "šilhá" během měsíce. Důležité je ty oči rozkapat, zatížit, malé děti mají velmi flexibilní doostřování a bez rozkapání není možné jim případnou refrakční vadu změřit.