To je otázka, jak je to s tou jeho ztrátou. Můj manžel je technicky zaměřený typ a pro něj miminko do prvního ultrazvuku a prvních pohybů tak nějak neexistuje. Rozumově o něm ví, ale nevnímá ho citově, nemá k němu ještě žádné pouto. Revizí po zamlklém těhotenství jsem si prošla dvakrát, podpora žádná, ale naštěstí se nekonalo ani žádné pruzení. Takový ten přístup "ve špitále to spravili, tak se o tom už nebude mluvit, budeme předstírat, že se nic nestalo." Nad vodou mě udržela nutnost postarat se o kluky, úplně mě vyléčilo až narození dcerky, ale stejně si občas vzpomenu.