Lendulinko,
no právě, že učitelé nejsou většinou připravení vůbec, protože s dětmi s SPU se potkají až natvrdo v praxi, ani základy speciální pedagogiky se, myslím, normálně neučí. Přitom ono ani nejde o to, aby byli všichni vystudovaní (aby měli všichni specku), na to stačí třeba jeden pro každý stupeň, ale pak je důležitá ta vnitřní spolupráce a to také nefunguje všude....
Ale tohle si dokážu představit, že se dá vyřešit v rámci každé školy poměrně rychle, pokud je zájem ze strany vedení.
Já vidím jiný problém a to jsou vzájemná očekávání. Jde o to, že máme nějaké vzdělávací programy (základní škola, obecná škola, národní škola....) a v rámci programu jede vždy alespoň třída, většinou celá škola. A i když má dítě IVP, tak se učí podle stejného programu, takže se očekává, že za ten rok zvládne to, co ostatní v té třídě. Tedy že se mu nějakým způsobem pomůže (jiné metody, asistent), ale že dítě za stejný čas zvládne stejný rozsah učiva, co ostatní děti. A tohle mi tedy nepřijde zvládnutelné vůbec. A taky nevím, co v tomto směru očekávají třeba rodiče. U těch nadanějších s AS nebo ADHD nebo VFA nebo nějakými těmi dys- poruchami nejspíš není problém se zvládnutím běžného rozsahu učiva, takže jde hlavně o přístup učitelů a spolužáků k jejich zvláštnostem, ale co třeba děti s podprůměrným IQ nebo nějakým těžkým handicapem? Mele se v tom také hodnocení, přístup ostatních dětí a jejich rodičů, ale nejvíc mi v tom dělá paseku ta doba....když čtu postřehy z jiných zemí, tak někde je normální, že si dítě ročník jakoby rozloží, že prostě rozsah dvou tříd zvládne během tří let. Jinde zase jsou různé úrovně v každém předmětu v rámci jednoho ročníku, každé dítě si plní tu svou úroveň, v rámci ní je hodnoceno, v jednom předmětu může být v nejslepší skupině, v jiném v nejhorší, ale i ti nejslabší zvládnou nějaké to minimum. Jinde zase dítě postupuje se svou třídou, takže je pořád mezi vrstevníky, ale učivo má třeba z ročníků nižších nebo vyšších. Tohle mi v tom našem systému, kdy je de fakto jedna úroveň, jedna šablona pro všechny, přijde nejhorší. Jako první vlaštovky beru prolínání ročníků v rámci IVP pro nadané děti, ale pořád si nedokážu představit, že by tu dítě bylo v sedmičce a přitom se učilo látku třeba třetí třídy...ale rozum říká, že takhle nějak by to mělo jít, že nejde o to, aby se i těžce handicapované dítě naučilo všechno to, co se učí, ale aby mělo možnost navštěvovat školu stejně dlouho jako ostatní děti, aby nebylo izolováno v rámci svého handicapu a aby se za tu dobu naučilo co nejvíc v rámci své kapacity....a to už, podle mě, třeba ve spolupráci s asistentem, zvládnutelné je i v rámci běžně velké třídy....