Ten citát je podivný -
za prvé: není to o tom, kolik dětí zemře a jestli tady nebo tam víc, ale proč zemřely a zda tomu šlo zabránit. Nejsou všechny příčiny srovnatelné, problém je, když dítě zemře v důsledku neposkytnuté, zanedbané nebo špatné péče, úplně jiná věc jsou stavy, kterým i přes vyspělost medicíny nedokážeme čelit. Je prostě jiné, jestli dítě zemřelo proto, že mu nebyla nebo byla nesprávně poskytnuta první pomoc, nebo proto, že mělo třeba vážnou vadu, narodilo se velmi brzy, mělo závažné onemocnění (na nic konkrétního nenarážím, je to obecné příklady) a přes veškerou snahu se jej nepodařilo zachránit. Porovnávat bychom měli toto, jestli péče v každém konkrétním případě proběhla nebo neproběhla správně, ne jestli tam nebo onde mají víc nebo míň.
Za druhé, paní Konigsmarková pracuje u porodů doma, které by měly být údajně zaměřeny na rodičky s nižším rizikem, navíc může (by měla) v určitých případech komplikací transportovat rodičku z domova do porodnice - čímž padne statistická rizikovost perinatálního úmrtí takového porodu na porodnici. Statistické riziko fatální komplikace u plánovaného porodu doma by tedy mělo být nižší (snad i výrazně) než v porodnici nebo celkové, platí-li premisa, kterou jsem tu opakovaně četla, že pro rodičky s (netuším přesně jak definovaným) nízkým rizikem je riziko fatální komplikace doma i v porodnici srovnatelně vysoké. Paní Máslová ale ve srovnání operuje zřejmě s celkovou statistikou perinatální úmrtnosti (neudává tady o jakou hodnotu má na mysli, ale hodnotu 3,6 promile pro rok 2009 dle ČSÚ udává Máslová jako perinatální úmrtnost v jiném článku) - tedy tak trochu míchá hrušky s jablky.