Ano, ano, ano, ano.

Koupila jsem starý dům, dokonce 2x. Rekonstruovala jsem a jsem spokojená (význam slova spokojená rozvádím dále).

Dům vám odborně posoudí ledaskdo, ale obvykle se u toho šeredně mýlí, zejména, co se týče cen. Rekonstrukce v praxi stojí tolik, kolik jsi schopná sehnat, což je výhoda i průšvih zároveň.

V mém domě postupně radili a zúčastňovali se 3 architekti (přátelé), moc mi pomohli a jsem jim nekonečně vděčná.
Začala jsem zahradou, protože její růst mi neurychlí ani CERN a neskrblila jsem na rostlinách – kupovala jsem co největší.

Časem jsem se stala relativním odborníkem na různé druhy stavebních postupů a materiálů, naučila jsem se, jak se těm udělátkům říká v několika jazycích a nakonec jsem si spoustu věcí raději udělala sama. Taky jsem se naučila sehnat, přepravit a případně vyhodit věci, o nichž jsem dříve ani netušila, že existují. (Někteří řemeslníci taky ne.)
Spolupracovala jsem s davy řemeslníků a lidí, kteří původně tvrdili, že umí to, či ono.
Koupila jsem a nevratným způsobem zaprasila celkem 3 auta.

Za 12 let jsem tak zaplatila spoustu peněz, přišla o manžela (dodnes jsem přesvědčená, že nebýt rekonstrukce, manželství by mi vydrželo) a podle jednoho strašně sexy kamaráda () jsem vdaná za svůj dům. Ale jo, má recht, miluju ho. Takže, kdybys cokoliv potřebovala, klíďo se přijď poradit