Těžké rozhodování - já to zažila na vlastní kůži.
Dlouho se druhé dítě nehlásilo a ve chvíli kdy jsem už myslela na vnoučata to přišlo. Nebyla jsem schopná říct nechci tě. Taky jsem si hodně poplakala ale nelituji.
10let po porodu jsem dostala dostatek sil abych byla matka na plný úvazek, pak přišla nemoc kdy nebylo jasné jestli budu nebo ne. Bylo mi dopřáno dále se radovat i trápit se a zlobit. Teď má syn už 18 takže ještě ho dotáhnout přes školy a je splněno.
Na druhou stranu je pravda že někdy už by člověk chtěl klid, ale když není déle doma tak už se těším až bude zase doma.
A´T se rozhodne tak nebo jinak je to její volba a nikdy nesmí svého rozhodnutí litovat.