Racochejla rozumově jak píšou všichni bych napasala....jedte bez něj.Jednou se nic nestane. sama posílám děti na tábor taky oděleně,aby se užili bez sebe.....a měli oddělené zážitky.(jeden je doma a druhý na táboře a pak zase opačně- pár let to zkouším a řejkla bych, že dobrý)

A pak sem napíšu asi dva extrémy:

Ale jako přímé zážitky se sestřenkama, kdy jejich rodiče jezdili na dovču na 14 dní a je nechávali u babičky a sami se jeli válet k moři....a já viděla jak jim je to líto...jak pobírali rozum...tak takm i brečívali. Bylo dost těžký je utěšit.....mám dojem, že s nima snad nikdy nebyli an dovolený.
Ač ty dva mají scestováno.

A pak další extrém....:
kamarádka má dcery..je mezi nima rozdíl 7let. Aby je malá neotravovala....jezdili jen se starší.Starší s nima už nechce nikam jezdit rádi by jí vyměnili za mladší.....ta prý na ně začala křičet, že když s nima jezdit chtěla i jako malá tak jí nechávali doma a že jí nemaj rádi a takový.....a dodneška s ní jsou velmi špatný vztahy......