Fledo, to, co píšeš, mi připadá normální. Mám 3 děti a nejmladšímu je tolik, co tvému. Mé děti začaly chodit ve 13, 16 a 17 měsících, přesto si troufnu tvrdit, že jsou všechny šikovné a pohybově přiměřeně nadané. Možná na synovi vidíš něco, co ani nedokážeš popsat, a proto jsou reakce na tvůj příspěvek tak nechápavé. Jak už tady někdo píše, jediné, co by mohlo být varovné, je špatná reakce na jméno a nedostatek sdílení. Ale já tvé dítě neviděla... Svým směrem si vždycky chodily všechny mé děti v tomto věku, pěkně mi to lezlo na nervy! Ale je to asi normální. Zavírání a otvírání dveří, to je celkem běžná zábava, dále rabování všech možných poliček, šuplíků a skříní. Později se přidávají vypínače (rozsvěcení a zhasínání) a záchod (splachování). Jedno z mých dětí je velmi introvertní, vydrží se dlouhé desítky minut soustředit na svou hru a lidé ho moc nezajímají. Jsou mu 3 roky a vždycky byl takový. Přesto mi nepřipadá nějak postižený, komunikaci zvládá, jen si prostě často vystačí sám. Jeho bratr je pravý opak - extrovert až na půdu, víme o něm snad každou sekundu jeho života! Chci tím říci, že děti jsou různé a jejich zvláštnosti bychom měly přijímat a moc se tím neznepokojovat. Pokud máš ale špatný pocit, tak asi opravdu jediné, co s tím teď můžeš dělat, je nechat syna vyšetřit.