Vztah "mám" a snad i jiný důležitosti. Když jsem se po x-tý stěhovala (skoro každý rok jinde poslední leta), uvědomila jsem si, že už pocit domova nemám v bytě, domě či ve věcech, ale sama v sobě. Jsem doma všude kam si lehnu, nebo taky nikde. Říkám si, že takhle asi žili nomádi, pastevci, obchodníci z hedvábné ztezky. Takže poslední roky žiju v holobytech, nemá cenu si to tam extra upravovat a citově se vázat, když mě stejně časem čeká odchod. Nemá cenu hromadit věci, když pak bude větší vopruz se stěhováním. Na "domov" jsem rezignovala.

Kupodivu to teď začlo vypadat,že by v budoucnu mohl nějaký domov být nastálo. No to by bylo pro mě typický - najít to, až když už to přestanu hledat a přestanu po tom toužit.