Tož takhle-u mě se jedná o ex-přítele. Stručná fakta:rozchod před 2 lety v podstatě bez dramatu, po dohodě, zůstali jsme ve styku,mám u něj zvíře. On ani já jsme ty dva roky nikoho neměli, občas jsme se sešli na popovídání. Přeci jenom se známe 11 let a nerozešli jsme se v zlém (ano první týdny byly šílený, tenze tam byla),rozchod z důvodů naprosté neshody v sexu a trávení volného času a jakási "přechozenost". Toť zkratka. Tohle se těžko přiznává, ale pořád pro mě byl taková pojistka,sice jsem ho nechtěla, ale říkala jsem si, když mi bude o dalších párlet víc a ani jeden si nikoho nenajdeme. Samozřejmě mě nemohlo překvapit,že si najde holku, ale tak nějak pořád hledat odmítal a najednou-holka 25 let,ani u něj nebydlí a už tam všechno organizuje, na mě žárlí a tomu naprosto rozumím a už mi ani není příjemné se s ním vidět. Nevím jak to popsat-lítost zráty 9 let,najednou mi skoro chybí (jasně a to jsem mu i přiznala, jsme k sobě 10x upřímnější než když jsme spolu chodili, to,že je najednou o něj zájem zvyšuje atraktivitu).Vím,že když bysme byli spolu, stejné problémy zas přijdou..No nic, spíše si chci s někým pokecat, nic neřeším a jeho vztah naprosto respektuju, je zamilovaný A já mu to přeju (vytáhlo ho to z depresí), i když mě to nějak srazilo.