Já bych podle těchto informací odklad nedávala.

S názorem, že za ten rok dítěti nic neuteče, nesouhlasím. Je tu jisté nebezpečí takzvané přezrálosti, která může způsobit podobné problémy jako nezralost. Mezi šestým a sedmým rokem dochází u většiny dětí ke změnám v myšlení, takže to, co je bavilo, je bavit přestává (vybarvování, obtahování, čárky, kolečka, počítání puntíků, skládání písmenek do slov....) a začíná je víc bavit něco jiného (příběhy v knížkách, čísla a manipulace s čísly, náročnější hry...). Pokud dítě nastoupí do školy ve chvíli, kdy už má za sebou tuto změnu a je z nějakých důvodů nuceno přemýšlet na nižší úrovni (často v matematice, počítání teček apod.), hrozí mu znechucení podobné tomu, které se dostaví, když to to dítě nezvládá a je nuceno dělat něco, na co ještě nestačí....Pravda je, že úroveň pracovních sešitů i učitelek se v tomhle zlepšuje, navíc jak se zvyšuje věk prvňáčků a zvedá se "základní úroveˇ", tak se mění i způsob práce....no smůla pro ty, co nastoupí v šesti letech normálně zralí a tempo nezachytí.....
Jenže ona první třída není všechno. Další zlom nastává ve věku, kdy začne dozrávat pohlavní soustava. Problém je, že to na věku záleží snad ještě míň než školní zralost. Každopádně v jistou chvíli je pro děti rozhodující, jestli už holce rostou prsa a klukovi penis....pokud je na tom někdo výrazně jinak, bude mít problém, ať už proto, že prsa má a ostaní ne, nebo proto, že prsa nemá a ostatní jo....pátá třída....
Pak s nástupem puberty, zhruba v sedmé třídě, dochází zase ke změně myšlení a tady holky utíkají klukům. Problém mají holky starší, které utečou dříve a utečou často i svým dosavadním kamarádkám....opět je to problém, když je taková holka ve třídě jedna, ne když je jich třeba pět, to se pak spíš mění složení partiček...
Pak můžou nastat ještě dvě chvíle, kdy ten rok navíc může hrát roli. Dítěti, které jde na učňák, spíše prospěje. Školu opouští dospělé, už během učňáku může na brigády atd...Jisté nebezpečí hrozí u středních škol, kdy dítě čeká na osmnácté narozeniny, aby se vymanilo z vlivu rodičů....pokud se to stane v době, kdy ještě zbývá třeba dva roky do ukončení školy, je větší šance, že dítě školu opustí, než když zbývá rok a méně.....Neřeším, jestli to pro některé z těch dětí není lepší řešení, řeším to jen z hlediska rodičů, kteří si přejí, aby dítě školu dokončilo....
No a v neposlední řadě, v době, kdy je člověk studentem do 26 let, se ta ubírá dítěti rok který by se studentskými výhodami mohlo strávit třeba někde v zahraničí, případně o který by si mohlo prodloužit studium na VŠ....
No, tyhle úvahy jsou už hlavně o rodičovských ambicích, ale tam, kde je jistý předpoklad, že dítě půjde studovat na VŠ, mají svůj smysl...

Já osobně ještě rozlišuju, jestli se odklad řeší u kluka nebo u holky. Kluci svým založením mají start ve škole téměř vždy obtížnější než holky. Nejde o zralost jako takovou, ale o způsob jednání a myšlení. Klukům záleží na jiných věcech než holkám a většinou je to i tak, že běžné chlapecké vlastnosti jsou na obtíž, zejména když jsou umocněné nějakým handicapem...proto mi třeba u kluků přijde odklad oprávněný i v případech, kde bych u holky možná ani neuvažovala....Holčičky se většinou s nástupem do školy poperou snáz, většině z nich požadavky školy přináší naplnění potřeb, lépe (klidněji) reagují v případě, že musí dělat něco, co je nebaví apod. Mnohé z nich to v mnohém mají jednodušší než zcela normální průměrný kluk....

V tomto konkrétním případě mi přijde zásadní, že holčička se do školy těší a že ani u zápisu, ani v testu školní zralosti, který v PPP jistě dělala, nebyla zřetelná žádná výrazná nezralost. To, že je plačtivá a že chce jít do školy s kamarádkami, může být povahový rys....Znám od sebe, pláč je opravdu velký handicap, ale u mnohých je to prostě povahou, v průběhu času se nemění. Držení tužky se dá za půl roku dopilovat a dítě, které ví, proč je to důležité a má cíl (chce do školy a nechce mít problém se psaním) spolupracuje výrazně lépe než dítě, které ten cíl nemá a učí se to jen proto, že je to tak správné....

Jinak moje osobní zkušenost s pracovnicí z PPP, která prováděla ve školce plošný test školní zralosti, je nevalná, takže jsem k vyjádřením "když to radí odborník" značně skeptická. Prostě když mi taková pracovnice řekne, že mi dítě ani nevyšetří, protože předčasné nástupy do školy neuznává (holka je na začátku září), načeš řekne, že alternativní školy jsou jen pro postižené a završí to tím, že vůbec netuší, co je Montessori pedagogika, tak pro mě není odborník, který by měl posuzovat a radit, co je a co není pro mé dítě dobré .
Taktéž k vyjádřením učitelek ve školce, kamarádce učitelky doporučovaly pro syna odklad, byl červencový, podle učitelek se neuměl oblékat ani kreslit (uměl, nechtěl, což považovaly za totéž)....kluk nastoupil do školy normálně, ve škole byl ukázněný (výrazně klidnější a evidentně spokojenější než ve školce), po druhé třídě se odstěhoval do Německa s nulovou znalostí němčiny a po čtvrté třídě už byl schopný nastoupit tam na gymnázium . On se prostě ve školce nudil, proto se choval, jak se choval a ani učitelky, co ho znaly tři roky, nebyly schopné toto posoudit lépe než jeho máma....

Jinak ono nejde říct, které rozhodnutí je správné, protože nemáme možnost zjistit, jaké by to bylo v opačném případě. Ani kamarádky zkušenosti nám neřeknou, co by se při opačném rozhodnutí dělo s naším dítětem. To, co se nám teď může jevit jako výhody, se za pár let může ukázat jako nevýhody a při opačném rozhodnutí by bylo zase všechno jinak...
Podle mě je důležité o věci přemýšlet. Potom, ať už se v zájmu dítěte rozhodnu jakkoliv, tak svého rozhodnutí nelitovat, ale přijmout případné důsledky....Prostě když dám dítě do školy nezralé, tak s ním buď o to víc pracovat a pomoci mu problémy překonat nebo ho vrátit do školky a vysvětlit mu to tak, aby ho to netrápilo...i tohle by mělo hrát roli při rozhodování, jak by dítě na takovou situaci později reagovalo...případně ho učit doma, zajistit mu domácí školu u někoho jiného....prostě pomoci mu...Když dám dítě do školy později, tak vědět, že hrozí, že se bude nudit, že ho škola nebude bavit, že bude třeba víc zlobit, že se bude chytat starších dětí z vyšších ročníků....opět musí být člověk připravený pomoci mu, pokud se všechno nebude vyvíjet tak, ja by si člověk představoval....
Ne že by bylo úplně jedno, kdy dítě do školy nastoupí....ale každé rozhodnutí s sebou může přinést problémy, o kterých se můžeme dohadovat, ale se kterými dopředu stejně nic neuděláme....Některé přichází dříve, jiné později a říkat si, co mohlo být jinak, kdyby....ničemu nepomůže....maximálně nás to může ovlivnit u dalších dětí, ale jestli je to dobře nebo ne, se rozhodnout nedá, protože i dítě stejného pohlaví ze stejné rodiny, které půjde do stejné školy a třeba i ke stejné učitelce, je pořád jiné dítě a stejné rozhodnutí může přinést úplně jiné problémy a naopak...

Takže ještě jednou, já bych v tomto případě odklad nedávala. Ale víme toho tak málo .