Brito,
divila by ses, co se mi líbí za jména . Ale třeba doma by to neprošlo a protože u nás platí, že jméno se musí líbit (nebo musí být přijatelné) oběma, tak se vybíralo především z tohoto soudku...
U mě je to akorát o tom, že když už první byla Lenka, tak další nemohla být Francesca nebo Ofélie, protože já právě potřebuju nějaký ten soulad .
Ale je to přesně, jak píšeš, je dobře, že každý má jiný vkus a děti se jmenují různě....i když móda má pořád vliv, učila jsem na škoe, kde v každé třídě byla alespoň jedna Kristýna, ale výjimkou nebyly ani tři....a snad v žádné třídě toto jméno nechybělo....

Jinak už jsem tu psala, jak vybírali moji rodiče naše jména....u prvního se shodli, že chtějí Borka....jenže táta chtěl Libora, kdežto mamka Borise (nebo Bořka)....nakonec vzali kalendář, zapomněli na Borka a hledali první jméno, na kterém se shodli....můj bratr je Julius .
Moje sestra měla být Lucie. jenže pár dní před jejím narozením se narodila Lucinka sousedce....no a protože se mojí mamce říkalo u nich doma Hana, i když byla Jana, tak rychlovýběr padl na Hanu. A po té, co se ségra se svým čtyřpísmenným jménem nevešla do kolonek, tak u mě bylo rozhodnuto, že jméno bude mít písmena tři...Iva nebo Vít .