Předpokládám, že jste jí uvolnili nějaký pokoj, kde má svou postel. Píšeš, že čekáte, jak se ona k tomu postaví.
Ale když za ní řešíte pískoviště, druh kočárku, postel a podlahové krytiny, to už mi opravdu přijde příliš. Mě osobně by děsně štvalo, kdyby mě do tohohle někdo nutil. Žiju kus od rodičů a musela jsem je hodně uzemnit, když mi radili, jak si mám přestavět kvůli dítěti nábytek.

Podle mě je hlavně třeba vyjasnit hranice a kompetence - my nabízíme toto, požadujeme toto a o zbytek se postarej sama.
Vy čekáte, co ona udělá. Ona čeká, co uděláte vy. Asi by bylo snazší to rozseknout a říct: my uděláme akorát tohle a zbytek je na tobě, tohle jsou naše podmínky. A pak čekat, až se zařídí a nenervovat se, že půl roku před porodem ještě není vybudované pískoviště.