Bydlela bych zřejmě ve stejném domě, který mám teď, jen by holt vypadal jinak. Praděda pocházel z velkého gruntu, prababička z malého domku místního kostelníka, takže bych buď byla sedlácká dcerka nebo chudší holka kostelníkovic. Měla bych řadu sourozenců, kteří by ale ve větším množství umřeli na tuberkulózu, kterou k nám do rodiny zatáhl nějaký zkrachovalý baron, co si vzal moji tetičku. Možná bych se sestrou odjela za krize lodí do Argentiny, možná bych si vzala syna obuvníka z vedlejší vsi. Byla bych sice stejně chytrá jako jsem, ale vzdělání žádné, tak by mi to bylo na nic. Po 1948 by nám statek znárodnili a až do důchodu někdy před revolucí bych pracovala v místním národním družstvu. Ale nikdy bych se nerozvedla, měla bych 3 děti, možná i čtyři.