Z jedné strany bych byla Barborka, byla bych osmiletá, ráno bych vstala v pět, šla k sedlákovi odpracovat svoji práci, pak do školy, po škole opět k sedlákovi a pak domů, kde by na mě čekala další práce a práce.
V roce 1930 bych se vdala, ale ne z lásky, ale kvůli tomu,že jsem už byla "starší" a objevil se někdo kdo o mě stál (nicméně více tedy o to malé věno, co mám). Pak by se mi narodilo sedm dětí, první tři by zemřely v dětském věku, pak by se mi narodil na samém začátku války kluk co konečně vydržel a ten by pak měl v roce 1980 dceru a to jsem já :o)


Z druhé strany bych byla Marie, měla bych čtyři roky a žila na hájence, kde bych měla pět sourozenců a docela spokojené dětství, na které budu dost často vzpomínat. Vdám se z lásky, porodím tři syny a po patnácti letech od nejmladšího dceru, kterou jsem si vymodlila. Moc radosti mi ale neudělá, v sedmnácit otěhotní, porodí a odstěhuje se přes půl rebuliky, nicméně budu mít od ní vnoučat jako smetí a v roce 1980 i poslední, holčičku...