litovat rozhodnutí, jestli jsem někoho, kdo se nemohl bránit, zabila? Co myslíš? Zabít poprvé je těžké, podruhé už to ale jde snáz. Vždyť o nic nejde, mimísek ještě nevylezl, ne?

Neodsuzuju, ale nemám pro to omluvu. Vždycky je možnost dát čerstvě narozené dítě k adopci, ale to naše společnost bohužel odsuzuje víc, než ho zabít v těle matky... Protože matka, která zabije své nenarozené dítě, je chudinka a zaslouží si politovat, jak to má těžké a jak těžké rozhodnutí musela udělat. Ale matka, která se vzdá svého narozeného dítěte ve prospěch jiné ženy, která matkou být nemůže, je odsouzena společností, že se ho vzdala - vždyť přece co je víc, než mateřská láska!

Obdivuju ženy, které dokázaly dát život dál a udělaly díky tomu minimálně 3 lidi šťastnými.

Neskutečně mě štve, že máme u nás tak mizerné zákony, které neumožňují rychlejší adopci z porodnice, ale umožní rychlé potraty, aniž by o tom otec musel vědět. Jediný způsob, jak dostat dítě z porodnice je podvodem - když se budoucí otec prohlásí za otce onoho nechtěného dítka... A jeho žena si toto dítě později osvojí... Ale to funguje jenom u svobodných matek, u vdaných žádná takováhle ani boční cesta není... Zoufalé.